Proměny zahrady během roku

Důležitým úkolem zahradního architekta je zajistit, aby zahrada byla atraktivní po celý rok. Je nutné promyslet, jak se jednotlivé rostliny projevují během roku a navrhnout zahradu tak, aby v každém ročním období byla zahradní kompozice zajímavá. Článek chce na příkladu podzámeckého parku v Lednici na jižní Moravě poukázat na některé principy, které stojí za dynamickými proměnami obrazu zahrady v průběhu roku. 

Rostliny lze ze zahradně architektonického hlediska charakterizovat různými vlastnostmi, jako je například habitus (celkový tvar), struktura (stavba), textura (vzor) nebo barva. Tyto vlastnosti navíc podléhají cyklickým změnám, ať už se jedná o vývoj během roku nebo o průběh celého života rostliny. Působení některých taxonů lze označit za statické (hlavně stálezelené rostliny a jehličnany), jiné druhy zase vynikají svou dynamičností změn během roku (listnaté opadavé dřeviny, trvalky, okrasné trávy a traviny, letničky, dvouletky). Z těchto stavebních prvků může zahradní architekt postavit dílo, které nejen že je atraktivní během celého roku, ale navíc dokáže provést své obyvatele krásami každého ročního období.

Topol na předchozích obrázcích se během roku výrazně měnil; daleko zajímavější je však sledovat celé zahradní kompozice, kdy je spolu v interakci více rostlinných druhů. Na jaře vynikne lehká světlá textura rašících listnatých stromů a jarní květy na pozadí tmavých jehličnanů, léto je v zahradě obvykle obdobím klidu, kdy dostávají kompozice na okamžik statický, strnulý výraz před podzimním výbuchem barev listnatých opadavých dřevin. Pestré barvy však nebyvají v zahradní architektuře používány samoúčelně, ale mají za úkol například akcentovat určitý pohled. V zimě naopak vynikne krásná struktura korun, která bývá po většinu roku zahalena listím, stálezelené rostliny nebo suché zbytky roslin, například okrasných travin.

Dalším rozměrem v zahradě či krajinářském parku jsou obvykle různé menší stavby, například altánky, zahradní posezení, pergoly a další. Rostliny nefungují pouze jako stafáž architektuře stavební, ale naopak spolu se stavbami dotvářejí celkový prostor. Stavba bez rostlin je neúplná, zahrada dotváří stavbu a dokáže výrazně vyzvednout její přednosti, případně potlačit nedostatky. Následující fotografie dokladují změny vegetace v průběhu roku v okolí lednických saletů minaretu a akvaduktu.

  

V zahradní architektuře hovoříme o jarním, letním, podzimním, či zimním aspektu a máme tím na mysli buď vizuální projev celé zahrady nebo jen určitých rostlin v průběhu roku. Mezi rostliny jarního aspektu patří například většina cibulovin některé hlíznaté rostliny (šafrány, narcisy, tulipány, řepčíky) listnaté keře a stromy jako jsou javory, zlatice, dřín, jabloně nebo třešně a celá řada dalších rostlin. Rostliny s výrazným letním aspektem jsou například komule, jerlíny, mochnovce nebo perovskie a celá řada v létě kvetoucích záhonových trvalek (šuškarda, třapatka, ostrožka). Na podzim zase oceníme pozdně kvetoucí rostliny jako je například ořechokřídlec nebo hvězdnice, ale hlavně tzv. podzimní barviče (arónie, muchovník, svitel, některé javory). Ani v zimě nesmí být zahrada nudná, zajímavé jsou kromě stálezelených rostlin a jehličnqanů i okrasné trávy a traviny a někdy na pomezí mezi zimou a předjařím vykvétají vilíny nebo například kalina Farerova. Zahradní architekt znající vlastnosti rostlin může celou zahradu sladit tak, aby se bylo možno celý rok těšit z některé rostliny.

  

 

 

Autor: Ing. Vít Ondráček
Literární zdroje dostupné u autora

KONTAKT

+420 777 815 279
arbodesign@arbodesign.cz